Dluhopis

Dluhopis funguje jako půjčka formalizovaná do podoby cenného papíru. Investor půjčí emitentovi peníze, emitent se zaváže platit pravidelný úrok (kupon) a na konci doby splatnosti vrátit zapůjčenou jistinu. Na rozdíl od bankovního vkladu lze dluhopis obchodovat na sekundárním trhu. ^[1]

Základní parametry dluhopisu

• Jmenovitá hodnota (nominál) — částka, kterou emitent splatí v datum splatnosti. Typicky 1 000 nebo 10 000 Kč/EUR/USD.
• Kupon — pravidelná úroková platba, vyjádřená jako procento nominální hodnoty. Kupón 4 % u dluhopisu s nominálou 10 000 Kč znamená 400 Kč/rok.
• Datum splatnosti — den, kdy emitent vrátí jistinu. Krátkodobé dluhopisy mají splatnost do 1 roku, střednědobé 1–10 let, dlouhodobé nad 10 let.
• Výnos do splatnosti (YTM) — celkový výnos investora, pokud drží dluhopis do splatnosti, zahrnuje kuponové platby i rozdíl mezi nákupní cenou a nominální hodnotou.

Druhy dluhopisů

Dluhopisy se dělí podle emitenta a souvisejícího rizika:

• Státní dluhopisy — vydává je stát. Považují se za nejbezpečnější, protože stát může pokrýt závazky daňovými příjmy nebo emisí nových dluhopisů. Ministerstvo financí ČR vydává i retailové státní dluhopisy určené přímo občanům. ^[3]
• Komunální (municipální) dluhopisy — emitují je kraje a obce. Riziko o něco vyšší než u státních.
• Korporátní (firemní) dluhopisy — vydávají je společnosti. Výnos je zpravidla vyšší než u státních dluhopisů, ale vyšší je i úvěrové riziko.
• Bankovní dluhopisy a hypoteční zástavní listy — specifická kategorie krytá pohledávkami z hypotečních úvěrů.

Rizika dluhopisu

Investice do dluhopisu není bez rizika:

• Úvěrové riziko (riziko defaultu) — emitent nemusí být schopen splatit jistinu nebo kupony. Rating agentur (S&P, Moody's, Fitch) hodnotí toto riziko škálou od AAA (nejbezpečnější) po D (default). ^[2]
• Úrokové riziko — cena dluhopisu na sekundárním trhu se pohybuje opačně vůči tržní úrokové sazbě. Rostou-li sazby, klesá tržní cena stávajících dluhopisů s nižším kuponem (a naopak). Investor, který drží dluhopis do splatnosti, toto riziko nepocítí na výnosu, ale pocítí ho, pokud bude chtít dluhopis prodat před splatností.
• Inflační riziko — fixní kupon může být níže než inflace, takže reálný výnos je záporný.
• Likviditní riziko — u méně obchodovaných dluhopisů nemusí být snadné najít kupce za přijatelnou cenu.

Cena dluhopisu na sekundárním trhu

Dluhopisy se obchodují za ceny vyjádřené jako procento nominální hodnoty. Dluhopis za 98 % se prodává pod nominální hodnotou (pod pari), dluhopis za 102 % nad nominální hodnotou (nad pari). Pokud tržní úroková sazba vzroste nad kupon dluhopisu, klesne jeho tržní cena — noví investoři mohou pořídit nové dluhopisy s vyšším kuponem, a starší dluhopis je méně atraktivní. Platí to i obráceně.