Úrok

Úrok plní v ekonomice několik funkcí současně: kompenzuje věřiteli odložení spotřeby, pokrývá riziko nesplacení a odráží očekávanou inflaci. Z pohledu spotřebitele se úrok objevuje na obou stranách rozvahy — platíme ho za hypotéku, spotřebitelský úvěr nebo kreditní kartu, dostáváme ho za vklad na spořicím účtu, termínovaný vklad, dluhopis nebo dividendovou akcii (v podobě výnosu). ^[1]

Výpočet úroku

Základní vzorec pro jednoduchý úrok za jedno období:

Úrok = jistina × úroková sazba × čas

Příklad: vklad 100 000 Kč na spořicím účtu s 4 % p. a. drženém celý rok přinese 4 000 Kč úroku před zdaněním. Z výnosu z úroků zaplatí fyzická osoba srážkovou daň 15 %, takže čistý úrok činí 3 400 Kč.

Druhy úroku

• Smluvní úrok — sjednaný ve smlouvě o úvěru, zápůjčce nebo vkladu. Smluvní strany ho dohodnou v rámci limitů zákona (zejména ochrany spotřebitele před lichvou).
• Úrok z prodlení — sankční úrok, který platí dlužník za pozdní úhradu. Výši stanovuje nařízení vlády a aktualizuje ji ČNB s vazbou na repo sazbu.
• Zákonný úrok — úrok, na který má věřitel nárok ze zákona, pokud smluvní úrok nebyl sjednán.
• Jednoduchý vs. složený — jednoduchý úrok se počítá vždy z původní jistiny, složený i z dříve připsaných úroků (viz heslo Složený úrok).

Úrok vs. RPSN

U spotřebitelských a hypotečních úvěrů ukazuje samotný úrok jen cenu za zapůjčené peníze. Skutečné celkové náklady úvěru — včetně poplatků za poskytnutí, vedení účtu nebo povinného pojištění — vyjadřuje RPSN. Inzerovaná úroková sazba 5,9 % p. a. tedy nemusí znamenat reálné roční náklady 5,9 %; pokud je k úvěru navázán jednorázový poplatek, RPSN bude vyšší.

Zdanění úroků z vkladů

Úrokové výnosy z bankovních vkladů a stavebního spoření fyzických osob podléhají v Česku 15% srážkové dani podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň sráží banka automaticky a vyplácí čistý úrok; poplatník ji do daňového přiznání neuvádí.