Úroková sazba
Úroková sazba se objevuje ve dvou základních rolích — jako cena, kterou platí dlužník za úvěr, a jako výnos, který získává střadatel z vkladu. Banky publikují úrokové sazby ve svých sazebnících a v případě úvěrů zajištěných nemovitostí jsou povinny zveřejňovat reprezentativní příklady. [1]
Typy úrokových sazeb
- Pevná (fixní) sazba — banka ji po sjednanou dobu (fixaci) nemění. Po skončení fixace nabízí refixaci s aktuální tržní sazbou.
- Pohyblivá (variabilní) sazba — odvozuje se od referenční sazby (např. PRIBOR, repo sazba ČNB) plus marže banky. Mění se v intervalech sjednaných ve smlouvě.
- Nominální sazba — sazba uvedená ve smlouvě, bez ohledu na inflaci.
- Reálná sazba — nominální sazba snížená o inflaci; vyjadřuje skutečnou změnu kupní síly peněz.
- Efektivní sazba — zohledňuje frekvenci připisování úroku (čím častěji, tím vyšší efektivní výnos při stejné nominální sazbě).
Vzorec pro úrok
Úrok za období = jistina × (sazba p. a. / 100) × (počet dnů / 360 nebo 365) Většina českých bank u úvěrů používá konvenci 30/360 (každý měsíc 30 dnů, rok 360), spořicí účty často počítají skutečné dny v roce. Konvenci najdete v sazebníku banky.
Co úrokové sazby ovlivňuje
Úrokové sazby na trhu odrážejí kombinaci tří faktorů. Měnově-politická repo sazba ČNB nastavuje cenu peněz pro banky a tím ovlivňuje sazby pro klienty. [2] Druhým faktorem je riziko konkrétního dlužníka — žadatel s lepší bonitou dostane nižší sazbu než žadatel s horší úvěrovou historií. Třetím je konkurenční prostředí: banky soupeří o klienty a v období silné konkurence stahují marže.
Sazba vs. RPSN — proč inzerovaná čísla nestačí
Úroková sazba uvedená v reklamě sama o sobě neříká, kolik vás úvěr bude stát. Stejnou sazbu mohou nabízet dva poskytovatelé, ale s odlišnými poplatky za poskytnutí, povinným pojištěním nebo vedením úvěrového účtu. Korektní srovnání umožňuje až RPSN. U vkladů je obdobou efektivní výnos po zdanění, který zohledňuje frekvenci připisování úroků a 15% srážkovou daň.