Živelní rizika

Pojistné smlouvy na nemovitosti zahrnují živelní rizika zpravidla jako základní balíček, ale rozsah jednotlivých rizik se mezi pojišťovnami liší. Česká asociace pojišťoven uvádí, že živelní pojistné události — zejména povodně a vichřice — tvoří dlouhodobě největší objem vyplacených náhrad v majetkovém pojištění. ^[1]

Standardní živelní rizika v pojistné smlouvě

Základní sada živelních rizik zahrnuje: požár a výbuch (nejčastěji způsoben elektrickými spotřebiči nebo kotelnou), úder blesku, povodeň a záplavu (přičemž pojišťovny rozlišují povodeň z přirozeného toku a záplavu způsobenou přívalovým deštěm), vichřici (zpravidla definovanou jako vítr o rychlosti nad 75 km/h), krupobití, tíhu sněhu nebo námrazy a pád stromu nebo stožáru. Rozšíření smlouvy může zahrnovat zemětřesení, sesuv půdy nebo lavinu — v ČR méně obvyklá, ale v horských oblastech relevantní.

Co živelní pojištění nekryje

Standardní výluky zahrnují: škody způsobené vlhkostí bez přímé pojistné události (dlouhodobý průsak, kondenzace), škody na základech způsobené povodní u nemovitostí v záplavových zónách (ty mohou být vyloučeny nebo vyžadovat zvláštní sjednání), válečné konflikty nebo jaderné události. Zvláštní pozornost vyžaduje rozsah krytí pro povodeň u nemovitostí ležících v I. nebo II. záplavovém pásmu — pojišťovny je mohou pojistit jen s výrazně vyšší spoluúčastí nebo podmínečně. Spoluúčast u živelních škod se pohybuje od 1 % do 10 % hodnoty škody, což je nutné zohlednit při výběru pojistné smlouvy.