Pasivní investování

Základní myšlenka pasivního investování vychází z hypotézy efektivního trhu: ceny cenných papírů odrážejí všechny dostupné informace, takže systematické překonávání trhu je pro většinu investorů dlouhodobě nedosažitelné. Místo hledání podhodnocených akcií proto pasivní investor kupuje „celý trh" za minimální náklady. ^[1]

Nástroje pasivního investování

Hlavním nástrojem jsou indexové fondy a ETF kopírující tržní indexy (S&P 500, MSCI World, Prague Stock Exchange Index apod.). TER (celkové roční náklady) pasivně spravovaných ETF se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,03–0,20 % ročně, zatímco aktivně spravované fondy mívají TER 1–2 %. ^[2]

Pasivní versus aktivní správa

Výzkumy opakovaně ukazují, že většina aktivně spravovaných fondů za delší horizonty (10 a více let) nepřekoná svůj referenční index po odečtení poplatků. Pasivní fond přebije mnoho aktivních fondů čistě tím, že neplatí správci za výběr akcií. To neznamená, že aktivní správa nemá smysl za žádných okolností — u méně efektivních trhů (rozvíjející se trhy, small-cap) je prostor pro přidanou hodnotu správce větší.

Příklad dopadu nákladů

Investor vkládá 100 000 Kč na 30 let s průměrným nominálním výnosem trhu 7 % p. a. Pasivní ETF s TER 0,1 %: výsledná hodnota přibližně 740 000 Kč. Aktivní fond s TER 1,8 %: výsledná hodnota přibližně 510 000 Kč. Rozdíl jen v poplatcích: přes 230 000 Kč.