Kontokorent

Kontokorent funguje jako záloha na účtu s automatickým dorovnáním: jakmile přijde mzda nebo jiný příjem, záporný zůstatek se splatí bez dalšího úkonu. Banka za tuto flexibilitu účtuje úrok jen za dny skutečného čerpání, nikoli za celý měsíc. ^[1]

Jak funguje

Banka sjednává s klientem limit — zpravidla odpovídající jednomu až třem měsíčním příjmům. Klient může kdykoliv čerpat do tohoto limitu a splácet libovolnou částkou. Podmínkou je zpravidla vedení příjmů přes tento účet. Úroková sazba kontokorentu se pohybuje typicky v rozmezí 15–25 % p. a. (RPSN bývá o něco vyšší kvůli případným poplatkům za vedení). ^[2]

Příklad

Klient má sjednaný limit 30 000 Kč. Dne 20. měsíce potřebuje zaplatit nečekaný výdaj 18 000 Kč, ale na účtu má jen 5 000 Kč. Přečerpá účet o 13 000 Kč. Mzda 35 000 Kč přijde 1. dalšího měsíce a záporný zůstatek se automaticky splatí. Za 12 dní čerpání 13 000 Kč při sazbě 20 % p. a. zaplatí: 13 000 × 0,20 × (12/365) = přibližně 86 Kč úroku.

Rizika kontokorentu

Kontokorent je drahý, pokud se z krátkodobé záplavy stane trvalý stav. Trvá-li záporný zůstatek celý měsíc a opakuje se měsíc za měsícem, roční náklady při sazbě 20 % a čerpání 20 000 Kč dosáhnou 4 000 Kč. To je srovnatelné s klasickou spotřebitelskou půjčkou, ale bez pevného splácení a bez tlaku dluh uzavřít. Kontokorent, který se nikdy nesplatí, signalizuje problém s rozpočtem, nikoliv řešení.

Alternativy

Pro nepravidelné výdaje je kontokorent praktický a relativně levný (v porovnání s kreditní kartou nebo rychlou půjčkou). Pro větší a déle trvající výdaj je zpravidla levnější sjednat spotřebitelský úvěr s pevnou sazbou. Finanční rezerva tří až šesti měsíčních výdajů na spořicím účtu kontokorent zcela nahradí a navíc přináší úrokový výnos.