Kalkulačka reálného výnosu po inflaci

Převod nominálního výnosu na reálný kupní zisk podle Fisherova vztahu. Ukazuje rozdíl mezi nominální částkou a její reálnou kupní hodnotou v čase.

Kalkulačka reálného výnosu po inflaci

Převod nominálního výnosu na reálný kupní zisk podle Fisherova vztahu. Ukazuje, kolik si za naspořenou částku po letech reálně koupíte.

Reálný výnos p. a.
Nominální stav za
Reálná kupní hodnota

Vývoj reálné a nominální hodnoty

Konec roku Nominální stav Reálná kupní hodnota Ztráta vlivem inflace

Orientační výpočet. Reálná kupní hodnota odpovídá tomu, kolik by ve výchozích cenách bylo možné za nominální stav koupit. Kalkulačka pracuje s konstantní inflací po celou dobu — skutečná inflace kolísá. Reálný výnos nezohledňuje daně z výnosů ani poplatky produktu.

Reálný výnos podle Fisherova vztahu
r_real = (1 + r_nom) / (1 + π) − 1
Tabulka proměnných
Symbol Význam Jednotka
r_real Reálný roční výnos (kupní zisk) %
r_nom Nominální roční výnos %
π Roční inflace (CPI) %

Co kalkulačka modeluje

Kalkulačka rozkládá nominální výnos investičního nebo spořicího produktu na dvě složky: kompenzaci za inflaci (která pokrývá pouze udržení kupní síly) a reálný kupní zisk (který skutečně přidává k bohatství). Vstupy jsou čtyři: nominální roční výnos, očekávaná inflace, modelovaná částka a doba držení. Výstupem je reálná sazba podle Fisherova vztahu, nominální stav za dobu držení a jeho reálná kupní hodnota převedená do dnešních cen.

Inflace se měří indexem spotřebitelských cen (CPI) a vyhlašuje ji Český statistický úřad měsíčně. [1] ČNB má od roku 1998 inflační cíl 2 % s tolerančním pásmem ±1 procentní bod. [2] Pro dlouhodobé plánování doporučujeme počítat s 2,5–3 % p. a. — odpovídá historickému průměru i tolerančnímu pásmu.

Vstupy a jejich význam

Nominální výnos je sazba, kterou inzeruje finanční produkt nebo kterou ohlásilo investiční portfolio. Spořicí účet 5 % p. a., dluhopis s kupónem 4,5 %, akciový fond s ročním výnosem 8 % — všechno jsou nominální čísla. Žádné z nich neříká, kolik si za výsledek koupíte.

Inflace je očekávaný roční růst spotřebitelských cen. V kalkulačce se zadává jako konstantní hodnota po celou dobu držení, což realitě neodpovídá přesně — inflace v jednotlivých letech kolísá a v období krize (2022–2023) může výrazně překročit cíl. Pro konzervativní plánování je rozumné počítat s mírně vyšší inflací (3 %) a v období extrémních hodnot nepoužívat aktuální čísla pro dlouhodobé scénáře.

Modelovaná částka je počáteční jistina nebo aktuální stav portfolia. Kalkulačka nepředpokládá pravidelné vklady — pro modelaci spoření s měsíčním přírůstkem použijte kalkulačku složeného úroku a výsledek pak převeďte přes tuto kalkulačku na reálnou hodnotu.

Doba držení ukazuje vliv času na rozdíl mezi nominální a reálnou hodnotou. Inflace působí násobně — za 30 let při 3% inflaci klesne kupní síla peněz na 41 % původní. Nominální stav 1 milion Kč po 30 letech odpovídá kupní síle dnešních 412 000 Kč.

Příklady výpočtu

Spořicí účet, nominální 5 % p. a., inflace 3 %, vklad 500 000 Kč, doba 10 let: reálný výnos 1,94 % p. a. Nominální stav za 10 let 814 447 Kč, reálná kupní hodnota 606 116 Kč. Vlastník nominálně přidal 314 447 Kč, reálně přidal 106 116 Kč v dnešních cenách.

Akciový fond s historickým průměrem 8 % p. a., inflace 3 %, vklad 1 000 000 Kč, doba 25 let: reálný výnos 4,85 % p. a. Nominální stav 6 848 475 Kč, reálná kupní hodnota 3 269 859 Kč. Více než třetina nominálního zhodnocení tedy pokrývá inflaci, dvě třetiny jsou reálným kupním ziskem.

Termínovaný vklad 3 % p. a., inflace 4 %, vklad 200 000 Kč, doba 5 let: reálný výnos −0,96 % p. a. Nominální stav 231 854 Kč, reálná kupní hodnota 190 540 Kč. Vkladatel nominálně přidal 31 854 Kč, reálně ztratil 9 460 Kč v dnešní kupní síle. Tento scénář je typický pro období, kdy bankovní sazby zaostávají za inflací — ekonomické zhodnocení nenastává.

Omezení a předpoklady

Index spotřebitelských cen měří inflaci pro průměrnou domácnost. Reálná inflace pro konkrétní domácnost se může lišit — domácnosti s vyšším podílem nákladů na bydlení a energie zažívají v období jejich růstu vyšší inflaci, domácnosti s vyšším podílem výdajů na elektroniku a oblečení nižší. Pro detailní plánování důchodu nebo dlouhodobých rezerv je vhodné modelovat několik scénářů (optimistický 2 % inflace, střední 3 %, pesimistický 5 %) a posoudit citlivost výsledku.

Reálný výnos je rovněž třeba odlišit od daňově efektivního výnosu. Pokud je nominální úrok 5 % a srážková daň 15 %, čistý nominální úrok klesne na 4,25 %. Při inflaci 3 % je čistý reálný výnos pouze 1,21 %, ne 2 %. Pro spořicí účty s vysokou inflací a daní z úroků může být reálný výnos po zdanění záporný i při nominálně kladné sazbě.

Časté otázky

Co je Fisherův vztah?

Fisherův vztah popisuje souvislost mezi nominálním výnosem, reálným výnosem a inflací. Přesný vzorec je (1 + r_reálný) = (1 + r_nominální) / (1 + inflace), čili reálný výnos = (1 + nom) / (1 + inf) − 1. Pro nízké hodnoty (do 5 %) lze použít zjednodušení reálný ≈ nominální − inflace, ale u vyšších hodnot je rozdíl mezi přesným a zjednodušeným výpočtem znatelný. Při nominálním výnosu 8 % a inflaci 5 % je reálný výnos 2,86 %, ne 3 %.

Proč je reálný výnos důležitější než nominální?

Nominální výnos říká, kolik peněz přibylo. Reálný výnos říká, jak se změnila kupní síla. Pokud máte na účtu 100 000 Kč při sazbě 5 % a inflace činí 5 %, za rok budete mít 105 000 Kč nominálně, ale nakoupíte za ně přesně to samé jako dnes za 100 000 Kč. Nominálně jste vydělali 5 000 Kč, reálně nic. Životní úroveň, plánování důchodu i posuzování výhodnosti investice musí pracovat s reálnou hodnotou — nominální čísla bez kontextu inflace nemají vypovídací hodnotu.

Jaká inflace má smysl do kalkulačky zadávat?

ČNB cíluje inflaci na 2 % s tolerančním pásmem ±1 procentní bod. Dlouhodobý průměr inflace v ČR za posledních 20 let činí přibližně 2,5 %. Pro konzervativní plánování doporučujeme počítat s 2,5–3 % p. a. V období vysoké inflace (například 2022–2023, kdy roční CPI dosahoval 15–18 %) je třeba pamatovat, že vysoké hodnoty bývají dočasné — dlouhodobé plánování s 15% inflací by vedlo k extrémně pesimistickému výsledku, který neodpovídá pravděpodobnému scénáři.

Co je peněžní iluze?

Peněžní iluze (money illusion) je sklon lidí posuzovat finanční výsledky podle nominálních hodnot, nikoli reálné kupní síly. Typický projev: domácnost je spokojená s 5% úrokem ze spořicího účtu při 5% inflaci, protože „vidí, že peníze přibývají". Ekonomicky se jí nic nezhodnocuje. Stejně tak akcionáři v období vysoké inflace mohou hlásit rekordní nominální zisky, zatímco reálná hodnota portfolia stagnuje. Kalkulačka peněžní iluzi rozpouští tím, že obě veličiny zobrazuje vedle sebe.

Jak inflace ovlivňuje různé aktivy?

Hotovost a netermínované vklady na běžných účtech ztrácejí na inflaci přímo úměrně — bez úroku ztratí roční reálnou hodnotu rovnou inflaci. Spořicí účty s úrokem blízkým inflaci ztrátu tlumí, ale zřídka vedou k reálnému zisku. Dluhopisy s pevným kupónem reálně ztrácejí, pokud inflace překročí nominální výnos; v období rostoucí inflace mívají záporný reálný výnos. Akcie se v dlouhém horizontu (15+ let) historicky reálně zhodnocují přibližně o 4–6 % p. a., ale s vysokou volatilitou v jednotlivých letech. Nemovitosti reálnou hodnotu většinou udržují nebo mírně zhodnocují, ale s nelikviditou a místními výkyvy.

Aktualizováno:

Související