Portfolio

Investoři nedrží jedno aktivum — drží portfolio. Kombinací různých aktiv s různou korelací lze dosáhnout lepšího poměru výnosu a rizika, než by nabízelo kterékoli aktivum samostatně. Tento princip popsali Harry Markowitz v teorii moderního portfolia v roce 1952. ^[1]

Složení portfolia

Typické složky portfolia:

• Akcie — vyšší výnos, vyšší volatilita, vhodné pro dlouhý horizont.
• Dluhopisy — nižší volatilita, stabilnější výnos, vhodné jako protipól akcií.
• Hotovost a peněžní trh — okamžitá likvidita, minimální výnos.
• Nemovitosti a komodity — inflační ochrana, nízká korelace s akciemi.
• ETF a fondy — diverzifikace v rámci jednoho nástroje. ^[2]

Rizikový profil a alokace

Konzervativní investor s krátkým horizontem (1–3 roky) drží převahu v dluhopisech a hotovosti. Agresivní investor s dlouhým horizontem (10+ let) může mít majoritní podíl akcií. Pravidlo „100 mínus věk" je zjednodušující heuristika — doporučuje podíl akcií rovný 100 minus věk investora — ale ignoruje individuální situaci.

Rebalancování

Časem se váhy aktiv v portfoliu mění díky rozdílným výnosům. Rebalancování vrátí portfolio do cílové alokace: prodej aktiv, která přerostla váhu, a nákup těch, která klesla pod cíl. Provádí se zpravidla jednou ročně nebo při odchylce od cílové alokace o více než 5 procentních bodů.