DPFO

Daň z příjmu fyzických osob platí v ČR každý, kdo pobírá zdanitelné příjmy — zaměstnanci, živnostníci, pronajímatelé nemovitostí i příjemci dividend a úroků. Zákon č. 586/1992 Sb. stanoví, co předmětem daně je, co je od daně osvobozeno a jaké výdaje nebo odpočty lze uplatnit. ^[1]

Sazba daně a progresivní zdanění

DPFO má dvousazbovou strukturu:

• 15 % z části základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy za rok (hranice se každoročně mění podle vyhlášky MPSV o průměrné mzdě). ^[3]
• 23 % z části základu daně přesahující tuto hranici.

Progrese je marginální: 23 % se platí pouze z částky přesahující limit, nikoli z celého příjmu. Zaměstnanec s ročním základem daně pod tímto limitem platí výhradně 15 %.

Předmět daně — pět skupin příjmů

Zákon rozděluje příjmy fyzických osob do pěti kategorií, každá se specifickými pravidly pro základ daně: ^[2]

• § 6 — Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání). Základem daně je tzv. superhrubá mzda — od roku 2021 zrušena; základ je hrubá mzda.
• § 7 — Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ). Základ daně je příjem po odečtení výdajů (skutečných nebo paušálních dle druhu činnosti).
• § 8 — Příjmy z kapitálového majetku — dividendy, úroky z vkladů (u bank jako srážková daň 15 %), podíly na zisku.
• § 9 — Příjmy z nájmu — pronájem nemovitostí; základ po odečtení skutečných nebo paušálních 30 % výdajů.
• § 10 — Ostatní příjmy — příležitostné příjmy, prodej majetku (s výjimkami pro osvobozenou dobu vlastnictví).

Slevy na dani a nezdanitelné části základu

Zákon umožňuje snížit daňovou povinnost prostřednictvím slev a odpočtů:

• Sleva na poplatníka — základní sleva, kterou uplatní každý pracující poplatník.
• Sleva na dítě (daňové zvýhodnění) — na každé vyživované dítě žijící ve společné domácnosti; při vyšší slevě než dani vzniká daňový bonus.
• Sleva na manžela/manželku — pokud příjem druhého z manželů nepřesahuje zákonný limit za rok.
• Nezdanitelné části základu daně — úroky zaplacené z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření (do zákonného limitu), příspěvky na doplňkové penzijní spoření a životní pojištění (nad limitní hranici státního příspěvku/příspěvku zaměstnavatele), bezúplatná plnění (dary) do zákonného maxima.

Jak se daň platí

Zaměstnancům sráží a odvádí daň měsíčně zaměstnavatel (zálohy na daň). Na konci roku mohou podat daňové přiznání nebo požádat zaměstnavatele o roční zúčtování — pokud mají příjmy jen z jednoho zaměstnání a splní podmínky. OSVČ podávají daňové přiznání vždy a průběžně platí zálohy. Termín podání přiznání je standardně 1. dubna následujícího roku; s daňovým poradcem nebo elektronicky se termín prodlužuje. ^[2]