Proč RPSN neprozradí vše o ceně úvěru

RPSN je nejcitovanější číslo v reklamě na spotřebitelské úvěry. Zákon ho ukládá uvádět ve smlouvě, v reklamě i v předsmluvních informacích ^[1] , a to ze srozumitelného důvodu — má sjednotit nesourodé poplatky a úroky do jedné porovnatelné sazby. Marketing finančního produktu má jeden konzistentní rys: při čtení velkého písma vás uklidňuje, při čtení malého písma vás informuje. Velké písmo většinou ukáže RPSN. Malé písmo popisuje to, co RPSN ze své konstrukce ukázat nemůže.

Spotřebitel, který se rozhoduje podle RPSN jako podle jediného čísla, dělá totéž, jako kdyby si vybíral auto podle spotřeby v ideálních podmínkách na rovné silnici za bezvětří. Údaj je správně změřený a zákonem definovaný, ale neříká, jak se vůz chová ve výjezdu z dálnice s plnou nádrží přívěsu. Existují čtyři kategorie nákladů úvěru, které do RPSN ze své konstrukce nemohou vstoupit. U bezpečně postavených produktů jsou nepodstatné. U rizikově postavených produktů tvoří většinu skutečné ceny.

Co RPSN z konstrukce nezachytí

Vzorec v příloze č. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ^[1] řeší rovnici, ve které se současná hodnota čerpání rovná současné hodnotě plateb spotřebitele. Klíčové slovo je plateb. Vzorec předpokládá, že úvěr proběhne přesně tak, jak smlouva popisuje při řádném splácení. Z té premisy plynou čtyři systematické slepá místa.

První: sankce za prodlení. Úrok z prodlení a smluvní pokuta jsou náklady, které dlužníkovi vzniknou, pokud splátku nezaplatí včas. Vzorec o nich neví, protože při řádném splácení nevznikají. U bezpečně postaveného produktu je to v pořádku — sankce je pojistka, ne zdroj výnosu. U produktu, jehož byznys model stojí na očekávaném prodlení části dlužníků, je tento předpoklad fikce. Skutečný výnos poskytovatele tu pochází ze sankcí, a ten v inzerované RPSN nikdy nebude.

Druhé: cena předčasného splacení. Pokud dlužník splatí úvěr před koncem sjednané doby (například z prodeje nemovitosti, dědictví nebo refinancování), poskytovatel mu může účtovat poplatek. Zákon ho omezuje, ale neruší ^[1] . Pro porovnání dvou nabídek se stejnou RPSN je to zásadní informace, kterou samotná RPSN neuvidí.

Třetí: modelové předpoklady u revolvingu. Kreditní karta, kontokorent a další úvěry s opakovaným čerpáním nemají pevný splátkový plán. Zákon poskytovateli ukládá vypočítat RPSN podle modelového předpokladu — typicky plné využití limitu a splácení v minimální výši po určitou dobu. Reálné chování držitele se od modelu liší řádově. RPSN u kreditní karty je tak spíš referenčním číslem než předpovědí toho, co dlužník skutečně zaplatí.

Čtvrté: vedlejší služby a doplňkové produkty. Pokud poskytovatel formálně nabízí pojištění schopnosti splácet jako dobrovolnou službu, do RPSN ho započítat nemusí. V praxi se ale často stává, že úvěruschopnost klienta bez tohoto pojištění neprojde scoringem a úvěr není poskytnut za inzerovaných podmínek. Faktická povinnost trvá, ale zákonný test povinnosti („musí být sjednáno, jinak úvěr není poskytnut") je formálně obejit.

Čtyři kategorie nákladů mimo RPSN

Tabulka ukazuje hranici, na které RPSN přestává být užitečným číslem. U produktů v levém sloupci stačí. U produktů v pravém sloupci klame — nikoli proto, že by byla špatně vypočtená, ale proto, že její konstrukce ze zákona nepokrývá to, kde u rizikového produktu reálně leží cena.

Příklad: pojištění, které RPSN nevidí

Spotřebitelský úvěr 200 000 Kč na 60 měsíců se sazbou úroku 8,5 % p.a., bez vstupních poplatků. Anuitní splátka 4 102 Kč, celkem zaplaceno 246 120 Kč, RPSN 8,84 %. Inzerát mluví o RPSN „pod 9 %" a celkovou částku uvádí jako 246 tisíc.

Banka nabízí současně pojištění schopnosti splácet za 1,2 % z měsíční splátky, tedy 49 Kč měsíčně. Pojištění je formálně dobrovolné. Ve scoringu úvěruschopnosti ale klient bez sjednaného pojištění získává nižší ratingovou váhu a banka mu úvěr poskytne za horších úrokových podmínek nebo úplně odmítne. V rámci dotazníku úvěru tedy klient pojištění sjedná. 60 splátek po 49 Kč činí 2 940 Kč navíc.

Skutečné celkové náklady jsou 249 060 Kč, skutečná sazba odpovídající RPSN se posune na cca 9,06 %. Rozdíl 0,22 procentního bodu vypadá nepatrně, ale plyne z konstrukce, ne z chyby výpočtu. RPSN má 8,84, klient platí jako za 9,06. U úvěrů s vyšší sazbou pojištění (až 5 % ze splátky) je rozpor materiální.

Příklad: mikroúvěr a cena prodlení

Krátkodobý nebankovní úvěr 5 000 Kč na 30 dnů. Sazba úroku 0 %, jednorázový poplatek za poskytnutí 500 Kč, RPSN podle vzorce vychází na cca 220 % p.a. (krátká splatnost zvedá RPSN i u zdánlivě levných úvěrů). Při řádném splacení dlužník zaplatí 5 500 Kč. Marketing produktu mluví o „férové půjčce bez úroku".

Smlouva ale obsahuje smluvní pokutu 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení a poplatek 800 Kč za zaslání první upomínky. Pokud dlužník zaplatí o 14 dnů později (jeden běžný scénář u tohoto typu produktu), přibude smluvní pokuta 350 Kč a poplatek za upomínku 800 Kč. Skutečně zaplacená částka 6 650 Kč, efektivní sazba odpovídající této platbě 1 040 % p.a.

Inzerovaná RPSN 220 % byla vypočtena podle zákona správně. Skutečný výnos pro poskytovatele se ale na 220 % spoléhat nemusí — tržní data ČNB ukazují ^[3] , že u některých nebankovních produktů s krátkou splatností je sankční složka klíčovou součástí byznys modelu. Pro tyto produkty není RPSN ani referenční číslo, je to formální povinnost, která má marketingově odbavit povinnost, kterou zákon ukládá.

Evropský kontext a limity harmonizace

Definice RPSN v české legislativě implementuje směrnici 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru ^[2] . Harmonizace je metodicky důsledná: česká RPSN je srovnatelná s rakouskou, německou nebo francouzskou. Stejně tak ale slepá místa popisovaná výše platí napříč EU. Evropská komise opakovaně otevírala otázku, zda by se RPSN nemělo doplnit dalším ukazatelem — typicky cenou rizikové konstrukce (sankcí), případně cenou modelového scénáře u revolvingu. Žádný takový ukazatel zatím v evropské legislativě není.

Důsledek: spotřebitel se na RPSN může spolehnout jako na filtr proti zjevně předražené nabídce, ale ne jako na ukazatel rizika konstrukce. Filtr je dobrý — banka, jejíž inzerovaná RPSN je o tři procentní body nad konkurencí, pravděpodobně předražená je. Filtr není dobrý na rozlišení, jestli je nabídka s RPSN 9 % bezpečně postavená, nebo jestli má v drobném písmu sankce, které se vyplatí poskytovateli při průměrném chování dlužníka.

Co z toho plyne pro spotřebitele

Při srovnávání úvěrů se vedle RPSN vyplatí pracovat se třemi dalšími informacemi, které smlouva poskytuje. První: poplatek za předčasné splacení a podmínky, za kterých banka může požadovat. Pokud je poplatek vysoký nebo banka neumožňuje předčasné splacení bez sankce nikdy, je to signál pro úvěry, u kterých se předčasné splacení reálně dá očekávat (refinancování, prodej nemovitosti).

Druhá: konstrukce sankcí za prodlení. Smluvní pokuta nad zákonný úrok z prodlení je legální, ale její výše má hranice. Pokud smlouva obsahuje smluvní pokutu, která denně narůstá, nebo poplatek za upomínku v řádu tisíců, byznys model produktu se posouvá od úroku k sankci. Pro běžného spotřebitele, který si půjčuje s tím, že bude splácet, je to riziko, které RPSN neukáže.

Třetí: písemné potvrzení o nezávislosti scoringu na sjednání volitelných služeb. Pokud banka tvrdí, že pojištění je dobrovolné, ale ve smlouvě neexistuje doložitelný způsob, jak ověřit, že úvěr bude poskytnut za stejných podmínek bez pojištění, faktická povinnost tu je. Spotřebitel by měl o písemné potvrzení požádat. Odmítnutí je samo o sobě informací.

Hranice této analýzy

Analýza nezpochybňuje smysl RPSN jako sjednocující sazby. RPSN plní svůj zákonný účel a u většiny standardních úvěrů u licencovaných bank je dostatečným porovnávacím ukazatelem. Argumentace cílí na okraj trhu — produkty, jejichž konstrukce přesouvá zisk z úroku do sankcí, modelových předpokladů a vedlejších služeb. Tyto produkty existují legálně a RPSN sama o sobě je nepodá jako rizikové.

Analýza nepoužívá konkrétní jména poskytovatelů ani konkrétní inzerované sazby. Důvod je metodický: konkrétní sazby se mění, konstrukce smluv ne. Argument je o struktuře čísla, ne o aktuální nabídce trhu. Pro praktické srovnání aktuálních sazeb spotřebitelských úvěrů slouží statistika ČNB ARAD a srovnávače, které data berou z té samé statistiky.

Časté otázky o RPSN

Když má úvěr nízkou RPSN, znamená to bezpečný produkt?▾

Nízká RPSN znamená nízké náklady při řádném splácení podle plánu. Neříká nic o tom, jak smlouva zachází se sankcemi, jaký je poplatek za předčasné splacení a zda dlužník dostane úvěr i bez sjednání pojištění schopnosti splácet. Bezpečnost produktu se posuzuje z konstrukce smlouvy, ne ze samotného čísla RPSN.

Proč mívají krátkodobé úvěry trojcifernou RPSN?▾

Pevné poplatky za poskytnutí se rozkládají na málo splátek. Stejný stokorunový poplatek u úvěru na dvanáct měsíců zatíží RPSN jinak než u úvěru na šedesát. Krátká splatnost RPSN extrémně zvyšuje, i když absolutní cena úvěru zůstává nízká.

Je pojištění schopnosti splácet vždy součástí RPSN?▾

Pouze tehdy, když je sjednání pojištění podmínkou poskytnutí úvěru. Pokud poskytovatel pojištění formálně nabízí jako dobrovolné, ale ve scoringu úvěruschopnosti dlužníky bez pojištění odmítá, RPSN se ho zbaví, přestože faktická povinnost trvá.

Jak pozná spotřebitel, že inzerovaná RPSN klame?▾

Porovnáním tří čísel: inzerovaná RPSN, sazba úroku a celková zaplacená částka uvedená ve smlouvě. Pokud sedí RPSN i sazba, ale celková zaplacená částka výrazně převyšuje to, co naznačují obě čísla, někde jsou skryté povinné poplatky nebo modelovaný předpoklad čerpání u revolvingu.