Transakce

Banky člení transakce do kategorií podle směru (credit = příchozí, debit = odchozí), kanálu (bankomat, internetové bankovnictví, SEPA, SWIFT) a urgence (standardní zpracování vs. expresní/okamžitá platba). ČNB jako orgán dohledu stanovuje pravidla pro zpracování transakcí, lhůty a informační povinnosti bank vůči klientovi. ^[1]

Typy transakcí

Odchozí platba (debet) snižuje zůstatek účtu příkazce. Příchozí platba (kredit) zvyšuje zůstatek. Výběr z bankomatu je debetní transakce realizovaná prostřednictvím platební karty. Platba kartou u obchodníka může být okamžitá (debit karta — prostředky blokované v reálném čase) nebo zpožděná (credit karta — prostředky odúčtovány při měsíčním vyúčtování). Převod mezi vlastními účty téže banky je interní transakce, která nevyžaduje průchod mezibankovní sítí.

Identifikace transakce

Každá transakce dostává unikátní identifikátor (transaction ID nebo referenční číslo), které slouží při reklamaci nebo dotazu na stav platby. Při odchozích platbách jde číslo vstupu do bankovního systému odesílatele; u přeshraničních SWIFT plateb je to UETR (Unique End-to-End Transaction Reference), které platbu sleduje napříč korespondenčními bankami. Datum valuty (value date) určuje, kdy jsou prostředky reálně připsány nebo odúčtovány — může se lišit od data provedení transakce o jeden pracovní den.

Transakce a poplatky

Poplatek za transakci závisí na typu, kanálu a sazebníku banky. Tuzemské platby v rámci SEPA jsou zpravidla levné nebo zdarma (zvláště v rámci ČR); zahraniční SWIFT platby mimo SEPA zónu nesou poplatky odesílající banky, korespondenčních bank i přijímající banky. Typ poplatku SHA (shared) znamená, že každá strana platí poplatky své banky — nejčastější volba. OUR znamená, že všechny poplatky hradí odesílatel; BEN, že je hradí příjemce.