Oprávněný

Oprávněný podává návrh na exekuci k soudnímu exekutorovi poté, co mu soud vydal exekuční titul (rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález). Bez exekučního titulu nelze exekuci zahájit — věřitel nemůže sám přistoupit k vymáhání majetku dlužníka. Exekutor je pak vázán exekučním příkazem a postupuje podle exekučního řádu. ^[1]

Práva oprávněného

Oprávněný může navrhovat způsob provedení exekuce — srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z bankovního účtu, prodej movitých věcí nebo nemovitostí. Exekutor způsob volí s přihlédnutím k povaze pohledávky a majetkovým poměrům povinného. Náklady exekuce nese zpravidla povinný.

Povinný a oprávněný — rozdíl

V exekučním řízení stojí dva subjekty: oprávněný (věřitel, ten komu se dluží) a povinný (dlužník, vůči komu exekuce směřuje). Záměna těchto pojmů je v praxi běžná — v médiích se o exekucích mluví z pohledu povinného, ale právo pečlivě rozlišuje jejich postavení.